Koně a pohoda

TAJEMSTVÍ-2.ČÁST

Přede mnou se rozkládal nádherný, velký statek se spoustou stájí které byli v jednom ohni. Koně zavření v boxech divoce ržáli a kopaly kopyty do dveří. Rozeběhla jsem se k statku, vběhla ke stájím a opatrně otevřela dveře. Uprostřed uličky ležel hořící trám. V očích koní byl vydět strašný strach a ještě více kopaly do dveří. Doběhla jsem na konec uličky a otevřela dveře posledního boxu. Koník rychle vyběhl ven a utekl. Nelenila jsem a otevřela všechny dveře boxu. Všichni koně vyběhli ven a utekli. Prohledávala jsem ještě stáj, ve které bylo strašně dusno a plameny olyzovali dveře.Našla jsem ještě jeden malý boxík ve kterém bylo krásné, hnědé hříbě s lysinkou na čele. Otevřela jsem mu dveře a hříbě vyběhlo ven. Ale hned před ním přistál na zem trám a vyšlehli z něj plameny. Hřibě se vyděsilo a vběhlo zpátky do boxu.Vzala jsem jej za ohlávku a snažila se ho vytáhnout ven dokud byl čas. Najednou se ve dveřích stájí objevili nějakcí lidé. Zakřičela jsem na ně ať co nejdříve najdou matku hříběte. Lidé odběhli a já zůstala znovu sama v hořící stáji s hříbětem které se nechtělo hnout strachy z místa. Pohladila jsem hříbě po čele a čekala co se bude dít dál. Venku jsem slyšela zaržání koně a vyděla jak se dvěře, které ještě před chvilkou byli v jednom ohni, zhroutily na podlahu stáje a hříbě sebou nepokojně cuklo a vyrazilo ven. Nečekala jsem to a protože jsem hříbě neustále držela za ohlávku, táhlo mě za sebou. Přeskočilo spadlé dveře a já ho konečně pustila. Nepustila bych ho, ale moje noha se zklínila pod dveře a já cítila trhnutí v rameni a nesnesitelnou bolest. Potom jsem omdlela.